Bodové procitnutí jsme měli potvrdit v Polničce. Tým Polničky dosud nezískal ani bod a zápas u nás na podzim dokázal, že asi oprávněně.

Před zápasem nastal klasický problém s lidma, ale to už je ohraná písnička. Zápas jasně demostroval všechny atributy zápasu dvou bodově nejhorších týmu. Celá řada nepřesností a neurovnaná hra byla typická prakticky po celé utkání. Hráčům Polničky nelze upřít snahu, ale zoufale jim chybí kvalita. Sice bojovali, snažili se, stříleli, ale k výraznějšímu ohrožení to nevedlo. Naši hráči zato působili dojmem, že výhra přijde sama. A ona opravdu přišla. Naše vedení bylo plně v režii domácí obrany a brankáře, kteří darovali vstřelení dvou gólů Honzovi Janebovi. Jinak výkon našeho týmu se vůbec chválit nedal. Malou omluvou může být drnitý povrch, ale doma nás čeká to samé. První poločas chybělo více nasazení a zápalu pro hru.

Druhá půle byla z naší strany ještě horší. Kdeže zůstal výkoz z Herálce. Náš absolutní nezájem o hru Polnička vycítala a začala si vytvářet gólové příležitosti. Jednu z nich využila po standardní situaci a po hodině hry bylo zaděláno na zápletku. Tu ale po další čtvrthodině odmítl Michal Janošec a střelecký účet ukončil po dvou vydařených akcích Josef Petr.

Sice jsme vyhráli, ale být dnes proti nám jiný soupeř, odvezeme si pět gólů my.